16.01.2009 12:18

Pár slov o našem městě

Hořice, město bohaté kulturními tradicemi s průmyslem textilním, kamenickým a strojírenským, leží na úpatí Hořického pískovcového chlumu, jenž je přirozeným předělem mezi drsným podhůřím Krkonoš na severu a úrodným Polabím
na jihu. Hořice leží 25 km severozápadně od Hradce Králové a 100 km na severovýchod od Prahy.

První písemná zmínka přichází r. 1143 v zakládací listině Strahovského kláštera a v r. 1365 jsou již Hořice doloženy jako městečko. Do české historie se Hořice zapsaly 20. dubna 1423, když na vrchu Gothard nad městem
porazil Jan Žižka z Trocnova se svým vojskem oddíly opoziční kališnické šlechty vedené Čeňkem z Vartenberka.
 

3.července 1866 byla jihovýchodně od města svedena jedna z největších bitev 19. století, známá jako bitva na Chlumu či bitva u Sadové, která rozhodla o výsledku prusko-rakouské války. V Hořicích byl tehdy umístěn pruský štáb a po bitvě se město změnilo v jeden velký lazaret.

Hořice jsou však především střediskem průmyslovým. Textilní průmysl, navazující na starší tradice domácké výroby, se ve městě začíná rozvíjet od konce 50. let minulého století. Postupně zde vzniklo celkem šest textilních závodů, v nichž v prvním desetiletí tohoto století pracovalo zhruba 2 400 dělníků. 


 Ve městě je i průmysl strojírenský a kamenický. Ten rovněž navazuje na dávnou tradici, jejíž počátky jsou doloženy již v období vrcholného středověku. Hořický chlum, tvořený mohutnými ložisky kvalitního pískovce, vhodného pro práce stavební i nejjemnější sochařské, se stal zdrojem obživy zdejšího obyvatelstva, mnoha generací kameníků, u nichž se dědilo povolání z otce na syna a vychovávalo tvrdé chlapy a skutečné mistry svého řemesla. Hořické lomy dodávaly kámen nejen na stavbu místních tvrzí, a kostelů, ale i na takové objekty, jakými byly Karlův most, svatovítská katedrála či staroměstská radnice. Rozmach kamenictví přináší doba baroka, kdy se začalo v hojnější míře využívat pískovce i jako materiálu sochařského. Své stopy zanechali v kraji žáci předního barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna, tvořícího ve službách hraběte Sporcka na nedalekém Kuksu. Největší rozmach kamenictví však nastal ve 2. polovině 19. století, kdy se v okolí hořickém lámalo na 80 místech a kámen putoval i stavbu Národního divadla, Národního muzea či Rudolfina. Tehdy také vznikla ve městě odborná škola na zpracování kamene, první v celé monarchii. Škola, založená r. 1884, se záhy stala ústavem vysoké odborné úrovně a vychovala za více než sto let své existence
tisíce žáků v oboru sochařském i kamenickém.


 

Hořice, až do roku 1960 sídlo okresu, jsou dodnes významným správním i kulturním střediskem širokého okolí. Vzdělání poskytují čtyři základní školy a čtyři školy střední. Je to již zmiňovaná Střední průmyslová škola kamenická ,více než půl století působí ve městě Gymnázium. Stoletou tradici má i školství obchodní. Obchodní akademie a Střední odborné učiliště obchodní nabízí čtyřleté studium s maturitou. Dlouholetou tradici v Hořicích má i školství zemědělské, jehož pokračovatelkou je dnes Vyšší odborná škola rozvoje venkova a Střední zemědělská škola. Město zajišťuje i nezbytnou síť předškolních zařízení. Vzdělání v uměleckých oborech zajišťují dvě základní umělecké školy. Řadu zájmových kroužků nabízí dům dětí a mládeže, děti pracují také v oddílech Junáka.
 

Kulturní vyžití obyvatelstvu Hořic i širokého okolí poskytuje Dům kultury Koruna s Biografem Na Špici a Městské muzeum s Galerií plastik. Občané Hořic mají i možnosti sportovního vyžití. Největším sportovním zařízením, je Sportovní zařízení města Hořice. Hlavní náplní je provoz krytého bazenu.V provozu je kuželna, squash. Návštěvníci rádi využijí i masážních služeb. Mimo toto zařízení, pracuje ve městě několik sportovních oddílů. Kopaná, hokej, basketbal, florbal, šachy, stolní tenis, tenis, volejbal. Významnou a věhlasnou sportovní událostí , jsou mezinárodní závody silničních motocyklů, které jsou známé pod názvem 300 zatáček Gustava Havla. V našem městě se tento svátek motoristů traduje již od roku 1961.

Odkaz na web stránky města Hořice
www.horice.org
 

—————

Zpět